Takhle to letos bude ....

Neděle, poledne, poslední volný den, zítra po dlouhé době škola. Fotky nafocené, jídlo snězené, čekám než půjdu za ní. užít si den, nejlepší kámošky, dělat srandu, porušovat pravidla, užívat života. Opět si chci aspoň na léto pozměnit pohled na svět. Venku teplo kraťasy tílko, s nejlepšími přáteli dělat blobsti, poslouchat u toho dobrou muziku, nejlepší pití v ruce. užívat života... Takhle já chci prožít léto. Kašlat na všechno a prostě žít.... Takhle to letos Bude.. :)

Sobota a přemýšlení o dva týdny dopředu

  Sobota, 5 hodin ráno. Otevřu oči, u mé postele stojí taťka a podává mi antibiotika. Posadím se vezmu prášek do úst a zapiji ho vodou kterou mám postavenou u hlavy. Odchází a já znovu usínám. Spím dlouho, znovu se probudím až okolo desáté. To už je doma pouze mamka se ségrou obě snídají, nevidím na ně, ale slyším jak lžičky cinkají o hrnky a o čem si povídají. Prohlížím si svůj pokoj, nic se od včerejšího večera nezměnilo. Sahám pro svůj mobil, nakreslím své gesto a začnu projížet

KDO? CO? O ČEM?

 V poslední době jsem kromě ležení v posteli, čtení,  pití cappuccina z mého neobyčejně-obyčejného bílého hrnku a přemýšlením jak si pročistit mou "mixérhlavu'' ( což se mi už celkem povedlo ) , my také vrtala hlavou jiná otázka. A to ta ,,O čem psát aby to bavilo mě ale i Vás?"  dospěla jsem k závěru že se mi nechce psát o makeupu nebo o tom co jím, jelikož tyto dva typy blogů jsou nejčtenější. Takže tento typ článků ode mě nečekejte. 

A kdo jsem vlastně já?

Přátelé

Máte přátele? Záleží Vám na nich? A pokuď ano tak preferujete menší nebo větší party? Jak moc by jste pro ně byli ochotni obětovat? Máte opravdové přátele? Berou Vás tak jako vy je a naopak? 

Snad to vyjde jinak

  V poslední době jsem měla ze všeho strašně smíšené pocity, a myšlenky se mi v hlavě točily jako v mixéru,  jak nad tím teď přemýšlím je zajímavé srovnávat mou hlavu s mixérem. S doměnkou že si mou "mixérhlavu"vyčistím jsem odjela na školní výlet. Tři dny v krásné přirodě, s foťákem na krku mím sešitem s tužkou v ruce  a oblíbenou knihou  v druhé. Znělo to krásně